Povídky

Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo stmívat a ony byly stále ještě dost daleko od kláštera.

SM: „Sestro, zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce.”

SL: „To je zcela logické. Chce nás znásilnit.”

SM: „Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co budeme dělat?”

SL: „Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji.”

SM: „To ale není řešení.”

SL: „Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou věc - půjde rychleji taky.”

SM: „Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle rychlosti nás ten chlap dohoní už za minutu.”

SL: „Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě zároveň.”


Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou. Sestra Matematička po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně už za malou chvíli se v klášteře objevila i Sestra Logička.

SM: „Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo.”

SL: „Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se, jak nejrychleji jsem mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky.”

SM: „A?”

SL: „Stala se jediná logická věc. Dostihl mě.”

SM: „Bože! Co jsi udělala?”

SL: „Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni nahoru.”

SM: „Panenanebi! A co on?”

SL: „Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů.”

SM: „Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?”

SL: „Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!”