www.textiky.cz - zábavné texty
Zábavné texty
 

Nastavení Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Počet na stránku: 1 -| 2 | 3 | 4 | 5 Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé texty nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

Text 31 / 44
<<__1__28_29_30__ 31 __32_33_34__44__>>
Přidáno: 18. 9. 2009 - 14:02
Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl, že koupím rodičům mobilní telefon. Bylo to skutečně dlouhé zvažování - v okolí ho už všichni měli, jenom naši ještě ne. Proč? Jsou to naprostí antitalenti na cokoliv elektronického. Dodnes vzpomínám, jak mou matku (50letou) učila osmiletá neteř ovládat video. Samozřejmě se to nepovedlo - komunikační bariéra byla propastná. Neteř používala výrazy jako např. předprogramování, showview a na matce bylo v tu chvíli vidět, že je jí do breku. Ale řekl jsem si - vyberu něco lehce ovladatelného, bude to mít jenom na příjem hovorů a sem tam na nějaké zavolání mně (telefonní seznam jsem dopředu vyloučil - složité). Už když jsem vysvětloval, jak bude listovat v menu, rudnul jsem vzteky a přenechal jsem to raději přítelkyni, která má přece jenom větší trpělivost.

V neděli, když jsme odjížděli zpět do Prahy, se rodiče tvářili, že tomu rozumějí. Omyl! Hned den následující mi volal otec, že to nefunguje! Dělal to přesně podle mých instrukcí, ale telefon je hluchý. Když zadá číslo a potvrdí zeleným telefonkem, tak se nic neděje. Vylučovací metodou jsme po půl hodině došli k tomu, že otec telefon nezapnul. Když jsem se začal nadechovat k výkřiku, otec mi vynadal, že jsem mu to neřekl, že telefon doma taky nemusí zapínat! Dobře.

Den druhý. Opět otec. Jsem na poradě, musím odběhnout na chodbu. Otec volá, samozřejmě z pevné linky. Mobil nefunguje. Triumfálním hlasem mi ohlašuje, že ten můj krám tentokrát zapnul, postupoval přesně podle instrukcí, a zase to nejde! Opět vylučovací metodou zjistíme, že nezadal předvolbu. „Vždyť volám jenom tady místní linku?!” OK.

Den třetí. Kdopak to volá? Jasně - otec. S úsměvem zvedám telefon a hlavou mi bleskne, jak si z otce budu dělat legraci. Brzy poznávám, jak hluboce jsem se mýlil. Nesměju se a otec také ne - já opět začínám chytat nachovou barvu. Otec viděl na Nově film a tam před hovorem vždy vytáhli ze sluchátka anténu. Pokouším se vysvětlit rozdíl mezi GSM a bezdrátovým telefonem. Beznadějně. Vzdávám to a večer jdu na panáka. Začínám chápat, co asi prožívají doktoři na ARO - pocit naprosté beznaděje, vzteku, lítosti.

Den čtvrtý. Otec. Nefunguje mobil. Jsem na obědě, jídlo mi právě přestalo chutnat. Křičím. Lidé v restauraci se ošklivě dívají na toho hulváta, co tak hnusně mluví se svým otcem. Vylučovací metoda. Vybitá baterie. Místo otcovsko-synovských řečí si vyměňujeme jízlivé poznámky. Och.

Den pátý. Změna. Volá matka. Z pevné linky. Brečí. Asi prý rozbila ten drahý telefon.
„Co jsi dělala, mami?”
„Nic pochopitelně, jenom jsem to chtěla ukázat sousedce a spadl mi na chodbě na zem.”
„Uhm, a co?”
„No nefunguje.”
„Nejde z něho volat?”
Neví! Nezkoušela! Jenom, že na obrazovce už nic nesvítí. ZAPNI TO! Pochopitelně se nic nestalo, jenom se přerušil kontakt... Otec celý den nevolal. Začínám si myslet, že už to chápe.

Den šestý. Mýlil jsem se. Otec. Je večer a těšil jsem se na Indiana Jonese v televizi. Po hovoru s tátou se musím jít projít a spílat Bohu, přírodě a Alláhovi za to, že mě takto mučí. Otec je rozčilený a sprostý. Křičí. Má problémy s kyčlemi a pořád mu chodí nějaká obálka na obrazovku, že má nějaký vzkaz. Otec opakovaně chodí ze třetího patra (nemají výtah) do přízemí pro tu obálku. Tam nic není. Kdo sakra dal jeho adresu, aby mu takhle mohli posílat obálky?! A jak to, že tam nikdy nic není?! Jsem rozčilený a sprostý. Křičím. Vysvětluju princip hlasové schránky. V televizi Indiana Jones vyčítá svému otci (Sean Connery), že s ním zamlada nekomunikoval. Indiano - co já bych za to dal, kdyby se mnou můj otec nekomunikoval na stará kolena?!

Den sedmý. Neděle. Otec se chce usmířit a udělat mi radost. Proto chce používat SMS. Odmítám. Diskutujeme. Vzájemné nadávky.

Den osmý. V práci se nemůžu soustředit, bojím se, že otec volal na infolinku, přivodil srdeční zástavu pěti operátorům a oni si teď zjistí, že telefon jsem kupoval já a pošlou na mě Ukrajince. Po obědě ale přichází SMS! „vidisuztoumim” Sedím v kanceláři, koukám z okna a přemýšlím o Gagarinovi, Dominiku Haškovi, Neilu Armstrongovi - jak nicotné byly jejich úspěchy v porovnání s tímto obrovským krokem pro lidstvo! Můj otec umí odeslat SMS!
Sdílet s přáteli na Facebooku

Povídky

»

Různé

| Délka: 4124 znaků | Posláno: 10x | Známka: 1,40 od 10 lidí | ID: 8378
POSLAT NA E-MAIL VODAFONE T-MOBILE O2 SLOVENSKO OHODNOCENO
Text 31 / 44
<<__1__28_29_30__ 31 __32_33_34__44__>>
reklama
reklama
Web používá cookies. OK Info