Žij, jako by byl dnešek Tvůj poslední den

Toto napsala 83letá žena své přítelkyni. Poslední řádek mluví za vše:

Milá Berto,

více čtu a méně uklízím. Sedím na zápraží a obdivuji výhled bez ohledu na plevel rostoucí na zahrádce. Trávím více času se svou rodinou a přáteli a méně času prací. Nic neschraňuji, používám svůj nejlepší porcelán a sklo při každé příležitosti, na nákup nosím své nejlepší sako. Neschovávám svůj nejlepší parfém a používám ho pokaždé, když chci. Slova jako je „někdy” a „jednou” se z mého slovníku vytrácejí. Pokud existuje něco, co stojí za to vidět, slyšet nebo dělat, chci to vidět, slyšet a dělat nyní.

Všichni bereme svůj život jako samozřejmost. Nejsem si jistá, co by dělali lidé, kdyby věděli, že je nečeká žádný zítřek - myslím, že by volali svým rodinám a nejbližším přátelům. Možná by volali bývalým přátelům, omluvili se a zavřeli dveře za minulostí. Možná by byli naštvaní a bylo by jim líto, že svému manželovi a rodičům neříkali dost často, jak moc je mají rádi. Každé ráno, každá minuta, každé nadechnutí je opravdovým darem.


Pokud obdržíš tento dopis, je to proto, že někomu na Tobě záleží. Pokud nemáš čas poslat toto poselství dál, mohlo by to být poprvé, ale ne naposledy, co odložíš nějakou maličkost, která by mohla změnit Tvůj život.

Najdi si pár minut a pošli tento e-mail pár lidem kolem sebe, dej vědět, že na ně myslíš a že Ti nejsou lhostejní.

Nevěřím na zázraky, ale spoléhám na ně. Život možná není takový, jak jsme doufali, ale pokud už jsme tady, měli
bychom žít.